Hodíte se na psychologii?
Možná se ptáte sami sebe, jestli se pro vás obor psychologie hodí nebo vy se hodíte pro obor psychologie. Přečtěte si tento článek a za chvíli byste v tomto ohledu mohli mít jasněji.
Jaký typ člověka je vhodný pro profesi psychologa?
Tady nás asi jako první napadne, že to musí být někdo, kdo má zájem o druhé lidi a jejich blaho, někdo altruistický, kdo „chce pomáhat lidem“, citlivý atd. To může být, ale taky nemusí. Psychologie vám nabízí spoustu různých typů uplatnění.
Když se řekne psycholog, většině lidí naskočí, že to je nějaký poradce nebo terapeut. V těchto sférách skutečně pracuje nejvíc psychologů, ale jsou taky přednášející, kteří praxi nikdy nedělali, výzkumníci, kteří jsou dobří v pozorování a statistice, lidé v marketingu se silným obchodním cítěním atd.
Čili na psychologii se hodí skoro každý.
Pokud byste chtěli mířit do té nejobvyklejší, tedy poradenské a terapeutické sféry, měli byste být sociálně zaměření, s vysokou emoční inteligencí a bez výrazné psychické patologie (fobie z pavouků nevadí, ale třeba taková histrionská osobnost, to by už nebylo ono).
Napovědět vám můžou psychologické testy, které se zabývají osobností. Profesně-zájmovou orientaci hodnotí test FULJOB, pak je tu EQ-TEST, test OSPAT na poruchy a typy osobnosti (ten umí odhalit třeba právě histriona, disociální osobnost a další) a test PESO, který se zaměřuje na sociální vlastnosti osobnosti.
Vyřeší studium psychologie moje emoční nebo psychické problémy?
S touto motivací (říká se jí také „pacientská motivace“) byste asi studovat neměli. A pracovat pak s lidmi už vůbec ne. Záleží ale samozřejmě na tom, co za problémy to je. Pokud například někdo prožil a překonal nějakou hodně těžkou situaci, ze které nakonec vyšel posílený, může to mít pro jeho práci psychologa mimořádný přínos. Na druhou stranu někdo, kdo očekává, že mu studium psychologie nebo pak práce s lidmi vyřeší jeho problémy, ten potřebuje pomoct sám sobě, ne druhým.
Musím být naprosto zralá osobnost, aby mě na psychologii přijali?
Ve dvaceti nebo pětadvaceti po vás nikdo nemůže chtít, abyste byli zralá osobnost. Takže nemusíte, ale měl by na vás být vidět potenciál určité zralosti někdy dosáhnout. (Ale nemyslete, i mezi zasloužilými psychology je hromada egomanů, kteří mají v hlavě ohromnou komoru s nápisem „zralost osobnosti“, ale když tu komoru otevřete, není tam nic.)
Pokud byste si chtěli projít některé ze zmíněných psychologických testů, tak tohle by vám pokud možno mělo a nemělo vyjít:
FULJOB – test profesně-zájmové orientace: silně vyjádřený sociální typ (k němu mohou být pak jakékoli další typy, např. investigativní pro výzkum nebo terapii, praktický či umělecký pro arteterapii, podnikavý pro management nebo marketing atd.; test a výsledek vám vše vysvětlí)
EQ-TEST – test emoční inteligence: výsledek alespoň na 60. percentilu (co je percentil a z čeho všeho se EQ počítá, je ve výsledku podrobně vysvětleno).
PESO – Sociální test osobnosti: vysoký výsledek ve škálách laskavosti, sebedůvěry a empatie, nízký skór v hostilitě, nedůvěře, agresivitě a negativismu.
OSPAT – test pro typy a poruchy osobnosti: nízký skór ve všem, zejména pak v disociální, histrionské, emočně-nestabilní (oba podtypy), paranoidní, narcistické a pasivně agresivní osobnosti.
Výsledek testů je jen za mírný poplatek, testy jsou anonymní, vyhodnocení podrobné, srozumitelné a okamžité.
PhDr. Michaela Peterková
www.psyx.cz
CHCI SE MRKNOUT NA PSYCHOTESTY